Příloha 31, Evoluce: Božsky řízená
Příloha 31
Evoluce: Božsky řízená
Z Koránu se učíme, že evoluce je božsky navržený fakt:
|
Život začal ve vodě: "Z vody jsme vytvořili všechny živé bytosti." (21:30, 24:45) |
|
Lidé nejsou potomky opic: "On začal stvoření člověka z bláta." (32:7) Člověk stvořený z "zralé" hlíny: "Stvořím člověka z 'zralé' hlíny." (15:28) |
Evoluce je možná pouze u daného druhu. Například pomeranč s pupkem vznikl z pomerančů se semínky, nikoli z jablek. Zákony pravděpodobnosti vylučují možnost náhodné evoluce mezi druhy. Ryba se nemůže vyvinout v ptáka; opice se nikdy nemůže vyvinout v člověka.
Zákony pravděpodobnosti vylučují Darwinovu evoluci
V době počítačů máme matematické zákony, které nám říkají, zda je určitá událost pravděpodobná nebo ne. Pokud hodíme do vzduchu pět číselných kostek a necháme je padnout do řízené přímé linie, zákony pravděpodobnosti nám říkají, kolik možných kombinací můžeme získat: 1x2x3x4x5=120 kombinací. Pravděpodobnost získání libovolné kombinace je tedy 1 z 120, nebo 1/120, tj. 0,0086. Tato pravděpodobnost rychle klesá, když zvýšíme počet kostek. Pokud zvýšíme jejich počet o jednu, počet kombinací se stane 1x2x3x4x5x6=720 a pravděpodobnost získání libovolné kombinace klesne na 1/720, 0,0014. Matematici, kteří jsou velmi přesní vědci, se shodli, že pravděpodobnost klesá k "nule", když zvýšíme počet kostek na 84. Pokud pracujeme s 84 kostkami, pravděpodobnost klesne na 209x10 (mocnina) -50, tj. 0,00000000000000000000000000000000000000000000000000209
Slavné Darwinovo prohlášení, že "život začal jako `jednoduchá' buňka", je směšné. Ještě před pouhými 50 lety Wells, Huxley a Wells napsali ve své klasické učebnici, že "uvnitř jádra nelze vidět nic jiného než čirou tekutinu." Dnes víme, že buňka je extrémně složitá jednotka s miliardami nukleotidů v genetickém materiálu uvnitř jádra a miliony biochemických reakcí. Zákonitosti pravděpodobnosti nám říkají, že pravděpodobnost náhodného vytvoření přesných sekvencí nukleotidů do DNA je nulová, mnohokrát. Nemluvíme o 84 nukleotidech; mluvíme o miliardách nukleotidů, které musí být uspořádány do konkrétní sekvence.
Někteří evoluční biologové tvrdí, že lidský gen a gen opice jsou si podobné z 90 %. Nicméně i kdyby podobnost byla 99 %, stále mluvíme o 300 000 000 nukleotidů, které musí být náhodně přeuspořádány, aby se opice změnila v člověka. Zákony pravděpodobnosti to vylučují jako naprostou nemožnost. Lidský gen obsahuje 30 000 000 000 nukleotidů; 1 % z toho je 300 000 000.
Vhodný citát zde je ten od profesora Edwina Conklina; řekl:
| Pravděpodobnost vzniku života náhodou je srovnatelná s pravděpodobností vzniku nezkráceného slovníku v důsledku exploze v tiskárně. |